Jak psát popisy pánského oblečení v e-shopu v sedmi bodech

Zákazník vrátil bavlněnou košili s poznámkou „není taková, jak jsem čekal“. V popisu přitom stálo jen „elegantní košile pro každou příležitost“. Jak psát popisy pánského oblečení v e-shopu, aby se tomu předešlo? Pomůže sedm konkrétních údajů, které si zákazník nemůže ohmatat ani vyzkoušet. Každý bod si ukážeme na jedné modelové košili a porovnáme slabou a dobrou formulaci.

1. Materiál uveďte procenty i slovy

Složení píšeme v procentech: 100 % bavlna, nebo 97 % bavlna a 3 % elastan. Zákazník se podle toho orientuje a údaj souvisí i s textilním označováním podle evropských pravidel. Ověřte si, co musí být uvedeno u vašeho druhu zboží.

Procenta ale neřeknou, jak se látka nosí. Doplňte jednu větu: popelín je hladký a lehce chladivý, flanel měkký a hřejivý, len se mačká. Slabá formulace „kvalitní materiál“ nic nesděluje.

U bavlny uveďte gramáž, pokud ji znáte, protože ukazuje, zda je látka tenká nebo hustá. Napište také, zda se zboží srazí při praní. Zákazník pak ví, zda si má koupit číslo navíc.

2. Střih popište slovy, ne jen názvem

Názvy jako slim fit nebo regular znamenají u každé značky něco trochu jiného. Proto je doplňte stručným popisem: přiléhavé v pase, rovný střih bez zúžení, delší záda. Zákazník, který košili nikdy nenosil, tak získá představu.

Napište, jak je střih široký v ramenou a jak se zužuje k pasu. Rozdíl mezi „přiléhavý“ a „mírně přiléhavý“ vysvětlete číslem, třeba rozdílem mezi obvodem hrudníku a pasu. Čísla jsou konkrétnější než pocity.

Zmiňte i detaily střihu: tvar límce, počet knoflíků na manžetě, náprsní kapsu. Ty ovlivňují, kam se kus hodí. Košile s button-down límcem zapůsobí uvolněněji než s klasickým.

3. Velikost a míry změřte u hotového kusu

Uveďte míry hotové košile, například šířku v podpaždí, délku a délku rukávu. Zákazník je může přiložit k vlastní, dobře sedící košili. To je nejspolehlivější způsob, jak se vyhnout vrácení.

Popište, podle čeho se velikost označuje: číslem límce, nebo písmeny S až XXL. U písmenných velikostí napište, který obvod hrudníku jim přibližně odpovídá. Odkaz na tabulku je dobrý, ale základní míry uveďte i přímo v popisu.

Napište také, zda kus vychází větší, nebo menší. Pokud víte z vratek, že zákazníci často berou o číslo větší, řekněte to. Taková věta stojí jedno řádek a ušetří několik zásilek.

4. Napište, jak kus sedí na modelovi

Uveďte výšku a velikost modelu, například „model měří 185 cm a nosí M“. Zákazník se porovná se svou postavou a odhadne, jak bude oblečení sedět. Údaj patří k fotkám i k textu.

Popište nošení: do kalhot, nebo přes ně, vhodné pod sako, na víkend. Jedna věta o tom, k čemu se kus hodí, pomáhá při rozhodování. Nešetřete konkrétností: „do kanceláře s kalhotami chino“ je lepší než „univerzální“.

Zmiňte pocit při nošení, například zda košile v pase nevyjíždí z kalhot nebo zda nesvírá v podpaždí. Slovo „komfortní“ bez doplnění nic neřeší. Konkrétní věta poví víc.

5. Barvu a vzor popište tak, jak je vidí displej a oko

Barvy na displeji se liší, proto vedle názvu uveďte srozumitelný popis: tmavě modrá, spíš do námořnické než královské. Pokud je vzor jemný, popište jeho velikost, třeba proužek široký dva milimetry. Zákazník podle toho pozná, zda půjde o nenápadnou nebo výraznou košili.

Zmiňte, zda látka prosvítá, což platí hlavně u bílých a světlých kusů. Prosvítání je častý důvod nespokojenosti a snadno se napíše. Jedna věta o tom stačí.

Nahrajte fotografii při denním světle a přiložte detail látky. Text a obrázek se navzájem doplňují, nikdy se nemají rozcházet. Pokud máte dvě fotky rozdílné barvy, vysvětlete proč.

6. Napište, jak se kus pere a žehlí

Péče je součást rozhodnutí o koupi. Muž, který nechce žehlit, ocení informaci, že látka je snadno udržovatelná. Opačně, len nebo popelín si žehlení říkají.

Uveďte teplotu praní a zda lze sušit v sušičce. Údaj opírejte o štítek výrobce, ne o odhad. Špatná rada by vedla k reklamaci.

Přidejte praktickou poznámku, například že se košile po praní při 40 stupních mírně srazí. Zákazník ocení upřímnost víc než ujištění, že se nic nestane. Důvěra vzniká právě na takových drobnostech.

7. Jak psát popisy pánského oblečení v e-shopu, aby se četly

Rozdělte text do krátkých odstavců a odrážek: začátek s hlavním přínosem, pak materiál, střih, míry. Zákazník na mobilu nechce číst zeď písmen. Nejdůležitější údaj dejte první.

Vyhněte se frázím typu „dokonalý“, „luxusní“ a „nepřekonatelný“. Nic nedokazují a snadno vzbuzují nedůvěru. Pokud tvrdíte kvalitu, podložte ji faktem, třeba dvojitým stehem.

Před zveřejněním si popis přečtěte očima člověka, který zboží nikdy neviděl. Pokud se mu na některou otázku nedostane odpovědi, doplňte ji. Ověřte i povinné údaje, které se u spotřebitelského prodeje vyžadují.

Můj tip: Doporučila bych vzít tři nejčastější otázky zákazníků z vratek a z e-mailů a napsat do popisu každého kusu odpověď na ně. Vznikne tak šablona, kterou použijete znovu.

Časté otázky

Jak dlouhý má být popis oblečení?

Dlouhý jen tak, aby obsáhl materiál, střih, míry a péči. Obvykle stačí několik krátkých odstavců nebo odrážek. Délku určují otázky zákazníka, ne počet slov.

Musím uvádět složení materiálu?

U textilu se složení vláken uvádí a pravidla vycházejí z evropských předpisů. Konkrétní povinnosti si ověřte u České obchodní inspekce nebo v aktuálním znění předpisů.

Mám psát i o nevýhodách kusu?

Ano, pokud ovlivní spokojenost, například že látka prosvítá nebo se mačká. Upřímná věta snižuje počet vratek a zvyšuje důvěru. Nemusíte kus kritizovat, jen popsat.

Zdroje

• Česká obchodní inspekce
• Nařízení EU č. 1007/2011 o označování textilních vláken
• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele